Obálka E-book preview:

PDF
Pro půjčování­ e-knih musí­te být přihlášeni.

Krvavá cesta k Sarajevu /

Na konci července 1914 podepsal František Josef I. manifest Mým národům, který byl jakousi dvojtečkou před čtyřletým infernem světové války. V té chvíli mohl bilancovat svou více než pětašedesátiletou vládu (1848-1916), ve které se začalo naplňovat závěrečné dějství osudů trůnu habsburského. Františ...

Celý popis

Uloženo v:
Podrobná bibliografie
Hlavní autor: Martínek, Miloslav, 1943- (Autor)
Médium: E-kniha Kniha
Jazyk:Czech
Vydáno: Praha : Epocha, 2009
Vydání:Vyd. 1.
Edice:Magnet
Témata:
Tagy: Přidat tag
Žádné tagy, Buďte první, kdo otaguje tento záznam!
LEADER 02708nam a2200265 4500
001 KN3124000000043096
005 20190527042713.0
008 101006s2009 xr |||||||||u|||||||cze d
020 |a 978-80-7425-008-8  |q (Epocha) 
020 |c 99.00 Kč 
040 |a HKG504  |b cze 
080 |a 940.2  |2 h 
100 1 |a Martínek, Miloslav,  |d 1943-  |7 mzk2006343265  |4 aut 
245 1 0 |a Krvavá cesta k Sarajevu /  |c Miloslav Martínek 
250 |a Vyd. 1. 
260 |a Praha :  |b Epocha,  |c 2009 
300 |a 150 s., [8] s. obr. příl. ;  |c 21 cm 
490 1 |a Magnet. sv. 11 
520 2 |a Na konci července 1914 podepsal František Josef I. manifest Mým národům, který byl jakousi dvojtečkou před čtyřletým infernem světové války. V té chvíli mohl bilancovat svou více než pětašedesátiletou vládu (1848-1916), ve které se začalo naplňovat závěrečné dějství osudů trůnu habsburského. František Josef nebyl idylickým vládcem, jak se jej snaží líčit milovníci historie rakousko-uherského mocnářství, ani karikovaným "starým Procházkou", kterou mnozí čtenáři převzali z Haškova Švejka. Obyvatelé "Evropy tančící valčík" ve druhé polovině dlouhého 19. století zažívali války i osobní tragédie, které se nevyhýbaly ani vznešeným vládnoucím rodinám. František Josef si mohl právem povzdechnout, že ničeho nebyl ušetřen. Na počátku roku 1853 ohrozil jeho život atentát, který spáchal maďarský krejčovský tovaryš János Libényi; život jeho mladšího bratra Ferdinanda Maxmiliána skončil před hlavněmi pušek mexických republikánů (1867); následník trůnu korunní princ Rudolf spáchal za skandálních okolností sebevraždu (1889); a císařovnu Alžbětu (Sissi) zavraždil italský anarchista (1898). Jeho vražedný útok byl jen jedním z článků dlouhého řetězu atentátů na korunované hlavy i významné politiky, které vroubily cestu vedoucí k Sarajevu. Atentát bosenských mladíků z června 1914, jehož obětí byli následník rakouského (a českého) trůnu František Ferdinand d'Este a jeho manželka Žofie Chotková, se stal bezprostředním signálem k otevření cesty ke světovému válečnému konfliktu, v němž se naplnil osud trůnu habsburského. 
521 |a Sponzorský dar nakladatelství Epocha. 
653 |a dějiny  |a Rakousko-Uhersko  |a atentáty  |a Sarajevo  |a 1. světová válka  |a František Ferdinand d'Este, rakouský arcivévoda, 1863-1914 
830 0 |a Magnet 
910 |a HKG504 
999 |c 22579  |d 22579 
993 |0 0  |1 231240051931  |4 0  |6 940_200000000000000  |7 0  |9 28438  |b 0  |c 51931  |d 2019-06-03  |e 2  |f DOSP  |g 940.2  |h 99.00  |i Epocha  |l DOSP  |m 1  |q 2024-05-06  |r 2024-03-08  |s 2024-03-08  |t 5  |w 2019-05-27  |y KN